A to do naší školy nechodí všechny děti, které mají bydliště v Mnichovicích či obcích spádového školského obvodu. Někteří rodiče zvolili pro děti jiné školy – např. soukromé nebo školy v Praze. To je pro nás „výhoda“. Jinak bychom se opravdu do našich učeben nevešli.
Pokud se podíváte do tabulky s počty žáků podle bydliště, je vidět, že žáků přibývá ve všech obcích. Možná se divíte, proč máme ve škole i ostatní děti, které mají bydliště jinde. Často jsou to děti, které ve skutečnosti v Mnichovicích žijí, ale nemají trvalé bydliště. Nebo naopak trvalé bydliště v Mnichovicích měli v době nástupu do školy (dítě nesmí být během školní docházky „vyloučeno“ např. z důvodu změny bydliště). Ale je jich opravdu jen několik. V každém ročníku je jich na prstech jedné ruky.
Škola byla po desetiletí místo, kde jsme všichni věděli, my i rodiče, co budou děti po celý rok dělat.
Na začátku září jsme vždy vydali školní leták a sepsali harmonogram akcí, termíny třídních schůzek, plánované prázdniny a ředitelské volno. Znali jsme téměř na minutu, co budeme který měsíc dělat.
Zvládnutí každodenní složité situace v období uzavřených škol si zaslouží vyseknutí obrovské pochvaly – rodičům, učitelům i žákům.
Vím, že pro rodiče školních dětí to bylo opravdu těžké období a určitě toho měli často „plné zuby“. Ale přesto si našli čas na poděkování našim učitelům. Moc si toho vážím a oceňuji i Vás rodiče, jak jste to se svými dětmi doma zvládali.
Na ukázku přidávám několik pochvalných zpráv, které v průběhu „koronaškoly“ přicházely mnichovickým učitelům:
Zavření školy nás všechny postavilo před nové výzvy.
Ačkoli by se mohlo zdát, že práce z domova je pro kantory jednodušší než každodenní výuka za katedrou, je tomu právě naopak. Řada on-line forem výuky vzniká v rekordním čase a bez dlouhých příprav. Učitelé mnichovické školy pracují s maximálním nasazením a odhodláním být dobrými průvodci v učení žáků. Bakaláři, Teams, Forms, Youtube, WhatsApp, Umíme to, Škola s nadhledem atd. – to jsou jen některé nástroje a aplikace, které s žáky používáme.
Samozřejmě výuka na dálku není jen o technice, ale pedagogické a didaktické postupy je potřeba přenést do online světa. A to není vůbec snadné!
Víte, že Jan Amos Komenský vynalezl prázdniny, procestoval velkou část Evropy a sbíral české písně? A to není všechno, vždyť bez něj by nebyla škola takovou, jakou jí známe dnes - vedle učení i plná zábavy a tvořivosti. A právě proto se ZŠ Mnichovice rozhodla v této komplikované době, zpříjemnit dětem domácí karanténu výtvarně – literární soutěží.
Určitě se shodneme na tom, že jediné co máme všichni a co nám nikdo vzít nemůže, jsou naše vzpomínky. Vzpomínky však nemají význam jen pro nás. Události, popisované desítkami pamětníků, podávají mnohem objektivnější svědectví minulosti, než jak je zaznamenávají oficiální zdroje poplatné měnící se době a režimu.
Mapování pamětí národa se již téměř dvacet let věnuje nezisková organizace Post Bellum. Do jednoho z jejich projektů s názvem „Příběhy našich sousedů“ se v letošním školním roce zapojili i žáci sedmých a osmých ročníků naší školy. Čtyři skupiny žáků natočily rozhovory se zajímavými pamětnicemi a vyzkoušely si, jak se takové příběhy tvoří. V rámci své práce si část z nich také vyzkoušela natáčení ve skutečném studiu Českého rozhlasu.
Naši žáci ze ZŠ T. G. Masaryka se v této době učí a setkávají se svými učiteli skrze telefony a počítače. Nyní mají kromě učení možnost si u počítače i zacvičit, nebo navštívit školní galerii. Jelikož kvůli koronaviru v celé republice probíhá karanténa a je žádoucí býti doma, snažíme se našim žákům dopřávat zážitky, které jsou normálně spojeny s pobytem ve škole, digitální formou.
.jpg)
.jpg "2")
